Kolik děláš dobrých skutků, tolikrát jsi člověkem

Původní myšlenka zní: Kolik jazyků náš, tolikrát jsi člověkem. Je to hezké, je hezké umět mnoho jazyků, ale mnohem hezčí je dělat dobré skutky. My skauti máme přece v denním příkazu jasně řečeno: "Alespoň jeden dobrý skutek denně." Mnohokrát jsem slyšela - a co se tím myslí, jaký dobrý skutek, a co když nemám příležitost denně něco ohromného vykonat.... Je to tolik povzdechů, že člověk žasne, kolik překážek se vynoří po vyslovení jednoduché myšlence.... Tak to jsme celí my - lidi složití, někdy šíleně racionálně uvažující, lhostejní a líní... Možná píšu přísně, vyslovuji nějaké dogmata... Hřebík uhodil nedávno na hlavičku. Opravdu si myslím, že dnešní společnost je materiálně zaměřená, pluralitní, nemá cíl kam by směřovala, vytváří nějaké podivné neidentifikovatelné a necpochopitelné vzorce - jak ve výchově, v etice... A mohla bych pokračovat.

Takže se vrátím k hřebíku a hlavičce. Jedu v tramvaji. Jsou obsazena místa s visačkou pro těhotné ženy, seniory, nemocné a sedí tam mladí lidé! Vstoupí stará paní a co se děje - klasika - nikdo nevstane. Raději poslouchají mp3ku, koukaí do telefonu, do země. Prostě je to vůbec nezajímá a já jako matka vstanu i když nesedím na místě s visačkou, od táhnu kočárek a jdu té paní říct, ať si jde sednou jestli chce. Paní se hezky usmála, poděkovala.

Nezdá se mi to tak složité, už ne. Takové případy nejsou jen v tramvajích, ale i v autobusech.. Však to každý zná. Mně vždycky stojí za to ten úsměv druhého, ta radost. Můžeme sem zahrnout cokoliv co děláme pro druhé a skauti toho dělají hodně ne... :)

Za první republiky (1918-1938) by lidí jen kouleli očima, tohle by bylo zcela nemyslitelné - sedět na zadku a nepustit sednout starší osobu. Z historie je fajn si brát dobré příklady. 

 Jedna žena s velkým Ž, jmenovala se Matka Tereza. Misionářka, která se zasloužila o rozkvět sociální péče. Její dílo nemá obdoby. Dávala domov a hlavně Lásku potřebným i těm nejpotřebnějším, sama byla skromná a žila z okamžiků přítomnosti. Příkladem nám Matka Tereza může být v síle přožívání reality, Lásky, způsobu odvahy a hlavně - Naším úkolem je být právě tím, čím máme být my sami! Jen když vylepšíme sebe, můžeme změnit svět kolem nás.

Když víme, čím jsme, my jo:) - jsme skauti. Hrajme dobře svou malou roli! O tom příště.

Hymnus života Matky Terezy

"Život je šance - využij ji
Život je krása - obdivuj ji
Život je blaženost - užívej ji
Život je sen - uskutečni ho
Život je výzva - přijmi ji
Život je povinnost - naplň ji
Život je hra - hrej ji
Život je bohatství - ochraňuj ho
Život je láska - potěš se s ní
Život je záhada - pronikni ji
Život je slib - splň ho
Život je smutek - překonej ho
Život je hymna - zpívej ji
Život je boj - přijmi ho
Život je štěstí - zasluž si ho
Život je život - žij ho.“