úterý 28. října 2014

Samostatnost - mýtus v dnešní společnosti?



Chcete samostatné dítě? Najděte mu skautský oddíl. Tak zní letošní motto skautských náborů. Poté co jsem si přečetla jeden nápis přímo na hlavních dveří jedné základní školy, mě toto motto velmi dojalo. Jak pravdivé je, jak tomu skautingu moc vděčím za to, že jsem se stala mnohem mnohem více samostatnou! Myslím to zcela vážně. Před týdnem jsem se octnula v jedné olomoucké čtvrti, kde mají hezkou náves a uprostřed návsi je škola. Okolo této školy jsem musela projít, abych se dostala na druhou stranu. Jdu, jdu a najednou vidím již z povzdálí velký plakát, formát A2. Říkám si, jakápak pozvánka na akci se na něm skrývá z mého pohledu úhlu? Po chvilce stojím přímo naproti dveří školy a nevěřícně zírám na ten plakát! Na plakátě nebyla žádná pozvánka, ale upozornění pro rodiče: „Milí rodiče, učte své děti samostatnosti a nedoprovázejte je přímo ke dveřím školní budovy.“ Hodně mě to překvapilo, ale mile. Odnášela jsem si hrdý a dobrý pocit, že naše skautský služba společnosti má smysl. Století dvacátému i dvacátému prvním se říká též století dítěte. Je to fajn, že je ve společnosti na děti brán ohled, zřetel, aby se do společnosti integrovaly a rozvinuly se v dobré osobnosti, občany… Ale občas je tohle někdy na škodu, když... Kolik je rodičů, kteří své děti nezdravě hýčkají, chrání je před nepříjemnostmi, které za ně vyřeší, dají jim vše co si přeji, kolik je rodičů kteří své děti vychovávají v „bublině“, kolik je rodičů kteří díky svým zájmům dětem lžou…  Možná by si to někdo nepřiznal, jenže zrcadlo funguje dobře. Tam se zrcadlí to, co jiní nevidí.
Nabízejme dětem více svobody, kterou osvoboďme od našeho strachu, vzteku, sobectví, naplnění našich potřeb a tužeb. Děti mají svou svobodu a nejsou majetky. Podporujme jejich naplnění potřeb. Důležitá je Láska.

Jedná známá publicistka jménem Naomi Aldort, šíří po světě její ucelený koncept výchovy a její motto zní: „Sdílejte život s dítětem, jehož správné jednání vyplývá nikoli ze strachu, ale z radosti a lásky.“  Její myšlenky i výchova jsou velmi zajímavé. Z jejího pohledu úhlu i účinné. Kéž by mnoho rodičů ochutnalo nebo si vzalo za své její výchovný koncept. Samostatnost a důvěra v jejím konceptu hraje velkou roli. Ona sama říká: "S manželem často slýcháme pochvalné hodnocení chování našich dětí. Lidé si myslí, že je vychováváme. To my ale neděláme. My vychováváme sami sebe. Naplňujeme potřeby svých dětí, poskytujeme jim ochranu a seznamujeme je s možnostmi, které život nabízí. Nepleteme se ale do jejich her, jejich učení, jejich tvořivosti ani do jakékoli jiné formy jejich rozvoje. Milujeme je, objímáme, krmíme, sdílíme s nimi své životy, nasloucháme jim, reagujeme na ně a účastníme se jejich životů tam, kde o to požádají. Přesto však nevystavujeme děti útokům a manipulaci prostřednictvím „nápomocných“ poznámek a myšlenek – vlivů, na něž jsou děti se svým smyslem pro nezávislost tolik citlivé.“
Možná jsou to odvážné slovy, nad kterými si povzdechneme, ale i my jsme se letos zapojili do náboru se slovy: „Jde to i jinak.“

Žádné komentáře:

Okomentovat