28. říjen - symbol věrnosti a oddanosti

Letos uplynulo 104 let, kdy byla vyhlášena První československá republika. A též uplynulo 104 let, kdy vznikly první skautské známky (na světě!) a byly to zároveň první československé známky. Vydávala je Pošta českých skautů. Skauti se zapojili do průběhu vzniku první republiky. Sloužili nejen jako poštovní doručovatelé, ale i organizátoři, telefonisté, úřednice, tlumočnice.... Pomohli, kde bylo třeba.  Nejvýrazněji se do dějin zapsala skautská služba doručování zásilek. V revoluční době, kdy dřívější úřady a instituce přestaly fungovat, nebo nebyly důvěryhodné, doručovala stovka skautských kurýrů důležité zprávy, dopisy, telegramy mezi členy Národního výboru s novými úřady. Skautská služba byla zastavena až 25. listopadu, kdy už spolehlivě pracovala českoslovnská armáda, pošta i další státní orgány. Zajímavý je i fakt, že členové si v této době všochni vykali. Děti rodičům, skauti vedoucím. Od 29. října 1918 na výborové schůzi, kdy členové Junáka vítali lepší budoucnost,  navrhl Josef Roessler Ořovský, aby si skauti tykali a oslovovali se bratře a sestro.

 Skauti stály u zrodu nové republiky. Byla to čest, byla to pomoc. Skauti tedy měla na vzniku republiky nemalé zásluhy. Byli věrni a oddaní skautské myšlence, která například ve skautském slibu, říká, že skaut má milovat svou vlast i bližní. Skauti byli dobrými přáteli za všech okolností, v časech dobrých i zlých. Kdyby nebyli, hnutí by se rozpadlo. Být věrný a oddaný dneska, to je být dobrým přítelem svých bližních, bratrů a sester ve skautu, být věrný skautingu a jeho myšlence, být věrný vyšším myšlenkám, které Tě vedou a povedou po dobré a bezpečnější cestě, být věrný svým slibům, které všude možně zanechávám...

Když bylo sváteční výročí 28. října, otevřela jsem knihu Skautské století. Věřte nebo ne, jsme tu letos už oficiálně 100let, neoficiálně 102. Jsou to nádherné čísla, která o něčem svědčí. A každý člen, tvoří čísla další. Z knihy na mě vykukují černobílé obrázky, kde jsou reální lidé, jež tvořili Junáka. Narazila jsem na zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka. Prohlížela jsem si fotografie s úsměve. Náš zakladatel byl tentokrát bez uniformy, s rodinou, v plavkách, sáňkoval s oddílem... Všechno jsou to vzpomínky, ale stále mi voní. Skauti, snažme se být věrní a oddaní, protože i to je naše poslání...










"