Paní nevymlouvejte se!

Paní nevymlouvejte se! Zazněly slova jednoho staršího muže, adresované starší ženě, která si vesele a vědomě kráčela skrze trávník cestou vyšlapanou leností lidí.  To jsem takto minulý týden šla na poštu, která sídlí mezi paneláky, ale i zeleň se mezi paneláky najde. Uprostřed té malé zelené loučky s pár stromy byla přímo uprostřed vyšlapaná cesta. Tuto cestu vyšlapali lidé, aby si zkrátili cestu o pár kroků ke svému cíli. Když jsem kolem procházela, šla přede mnou starší žena se psem. A ta si svou cestu zkrátila. V tu dobu šel po chodníku kolem té loučky starší muž a viděl tu ženu, jak si krátí svou cestu. Moc se mu to nelíbilo a slušně té paní řekl, že "se má chodit po chodníku, tu zeleň vysazují technické služby města na přání obyvatel. Přece chceme, aby ta zeleň tu byla." Paní cosi zamumlala, a pán ji ještě odvětil - "Paní nevymlouvejte se!" Tohle děláte třeba vy, paní nevymlouvejte se! Starší muž to myslel dle mého soudu dobře. Tolik lidí křičí jak něco nefunguje, je nedostatek, jenže zamyslel se někdo nad tím, že to si děláme my lidi sami?

Je jen na každém jakou cestu zvolí směrem na poštu, domů i životem. Je snadné si ulehčit své břemeno (použiji auto…), pár kroků (raději pošlapu zeleň), ale je obdivuhodné nést si svůj kříž, své břemeno a zdolávat s ním překážky.

Je obdivuhodné jít proti proudu… V dnešní době to platí klidně „dvojnásob“.

Co je jít proti proudu? Jedna z množných krásných odpovědí:

Nelhat tam, kde lidé obvykle lžou.
Nekrást tam, kde se to považuje za normální.
Žít čistě tam, kde ostatní hledají smyslnost.
Obětovat se tam, kde druzí hledají jen požitky.
Milovat tam, kde druzí nenávidí.
Doufat tam, kde jiní zoufají.
Radovat se tam, kde jiní nenacházejí důvod k radosti.
Být plni pokoje tam, kde jsou lidé vnitřně rozerváni.

  Zdroj proti proudu: Fatym.cz